Tentokrát jsme se už v kompletní sestavě vypravili na turnaj na pozvání, který má oslavovat hedvábnou stezku, která ve starověku začínala právě v Xianu a končila v Benátkách. Z Číny se mohli zúčastnit pouze hráči starší 25-ti let a pocházející z měst na západ od Xianu, takže početné zastoupení mělo kromě domácího města i třeba Urumqi nebo Lanzhou. Registrovaných bylo mnoho 6-danů, ale přece jen v západních povinciích je snažší tuto třídu získat, takže jsme jim měli být vyrovnanými soupeři. Pouze dva opravdu měli dosahovat opravdu solidní síly a to současní mistři měst Xian a Lanzhou - Liu Xiaochen, který hrál s Palkem v týmu na relay-go a porazil ho v přátelské partii a známý hráč Ke Yang. Kromě nás byli pozvány i další města z Evropy, takže nakonec dorazili ještě tři Pařížané (kyu-hráči) a tři Rusové z Novosibirska (Kiril Děnisov 4-dan, Anna Krušinskaja 2-dan a Gleb Čerepanov 3-kyu). Solidní týmy poslaly Thajsko (Vorawat Tanapatsopol 5-dan, Krit Jamkachornkiat 5-dan a Srisin Chotikapong 4-dan) a Malajsie (Teng Boon-ping 5-dan, Chang Fu-kang 5-dan a Cheng Khai-yong 3-dan), které poslali svoji téměř absolutní špičku. Singapur už přeci jen ne, dorazili dva mladí hráči (Yue Yi-fei 5-dan a Xi Yue 4-dan) a jeden naprosto neznámý. Čekal nás proto zajímavý turnaj, ve kterém jsme mohli pomýšlet na ty nejvyšší příčky.
Vyrazili jsme v pátek brzy ráno. Vstávání v 6 hodin bylo opravdu krušné. Naštěstí cesta na nádraží byla rychlejší než posledně, protože Baolong minule nevěděl, že na nádraží už vede metro. Ono, kdo se v tom má orientovat, když já z před čtyř let pamatuji 7-8 linek a nyní jich je dvojnásobek. Dostat se do Xianu rychlovlakem není tak jednoduché, protože přímé koleje přes Tiayuan to neumožňují. Takže uhne až v Zhengzhou do hor směrem na Luoyang a Xian, takže cesta už neubíhá pak tak rychle. Cestou tam jsme chytli vlak, který vymetal opravdu každou díru, takže se cesta protáhla skoro až na šest hodin. Z Xianu nás potom organizátoři odvezli na hrací místo, kterým byl golfový resort ve starém stylu, pod horama s posvátnou horou Huashan u městečka Huxian. Mimochodem výhled na ně jsme měli nádherný přímo z hracího sálu. Na místo brzy dorazil přímo ze Srbska i Dušan a večer se zpožděním z Japonska Martin Stiassny a Li Ting. Nás dostala hlavně cena pro vítěze, která byla 60 000 yuanů (asi 7800 euro) a polovina pro druhého. Finanční ceny byly až do osmého místa. Fan Hui, který z Xianu pochází, byl také pozván, ale nemohl hrát, takže říkal, že by radši měl evropský obličej... Nepotěšila nás pouze hodina bez byoyomi jako hrací čas. Nakonec dorazilo 46 hráčů a zúčastnil se i Liang. Během tří dní bylo naplánováno devět kol.
První kolo bylo losované náhodně a hned z toho byla vtipná historka. Palko dostal mistra městečka Huxian, který si však myslel, že hraje s 1-danem amatérským, takže hrál hodně měkce a hrozně se divil, jak rychle se mu pozice rozpadla... Ve druhém kole jsem ho dostal já, ale to byl už přece jen obezřetnější a vyhrál jsem jen o komi, ale i tak se z těchto dvou proher už do konce turnaje nevzpamatoval... Do prvního kola jsme jen já s Písou dostali solidní soupeře a oba dva jsme prohráli, ale začal se nám pak dařit ponorkový útok ze zadní pozice, přestože jsme se potkali ve čtvrtém kole. Dušan ten přece jen nebyl po jetlagu ve své kůži. Andrij, Palko a Ali hned od začátku suverénně kráčeli za hlavními cenami a po prvních dvou dnech jsem na tom byl dobře i já, protože jsem skóroval pět výher v řadě. Ali s Palkem si proto zahráli pomyslné finále v šestém kole. Ani já jsem pak nevyzrál na neporaženého Palka, který si i přes zaváhání s Andrijem v posledním kole došel pro vítězství v turnaji. Z čínských hráčů z nás udělal paseku jen Ma Qingchuan, dědeček z Lanzhou, který mě dorazil v osmém kole a v posledním kole si vyšlápl i na Aliho, který předchozí kolo vydřel půlbodovou výhru nad Thajcem . I přesto však skončil na druhém místě. Třetí skončil místní Wang Yizhe, který prohrál jen s prvníma dvěma. Andrij sice zaváhal s Thajcem, ale díky výhrám nad Písou a Palkem se vyšplhal na čtvrté místo (kolem 1000 euro). Na paté místo se dostal favorit Ke Yang a na šesté již zmíněný Ma Qingchuan. Písa dokonal ponorkový útok výhrou nad Dušanem a protlačil se na poslední místo mezi cenami (250 euro). Já jsem naopak musel vybojovat půlbodovou výhru nad Liu Xiaochenem, kterému se vůbec nedařilo, ale i přesto jsem skončil až 11. Dušan nakonec skončil na 16. místě. Také jsme samozřejmě vybrali prvních pět trofejí za nejlepší nečínské hráče. Tu šestou získal jedenáctiletý Chang Fu-kang, který skončil hned za mnou. (Mimochodem, nedávno skončil na čtvrtém místě ve své domovské zemi na mistrovství světa juniorů.) Sedmnáctiletý Thajec Jamkachornkiat, který zle zapaloval Evropanům, poslední den prohrál všechny partie, takže se nakonec propadl z nejvyšších pozic na 15. místo. Po vyhlášení výsledků a slavnostní večeři se konala i s ostatními oslava ve znamení vína u Písy a Palka na pokoji. Všechny výsledky jsou podrobně rozepsány na Senseis a v komentářích z minulého článku i nějaké fotky.
V úterý jsme měli výlet na terakotovou armádu, kde jsme se hodně bavili obchodníky se suvenýry a smlouváním cen, na což asi nebude v dobrém vzpomínat Palko. Ali nebyl ve stavu na to, aby vyrazil s námi, takže dorazil až na večerní match s místními hráči. Každý kdo vyhrál obdržel knížku s partiemi Gu Liho. Palko a Ali, kteří jako jediní měli z nás solidní soupeře, prohráli. Večer nás čekala večeře v místním hot-potu, kde jsme se opravdu hodně přejedli.
Ve středu dopoledne jsme si mohli přispat a někteří jsme si zahráli s hráči, co dorazili z městečka Huxian. Odpoledne jsme navštívili dva místní chrámy, jeden buddhistický, kde jsme se mohli pomodlit přes Buddhou a jeden taoistický. Večer opět další přejídačka v místní restauraci.
Teď jsme v rychlovlaku na cestě do Pekingu. Tentokrát to přece jen frčí díky pouze dvěma zastávkám. Bavíme se s Palkem a Písou různými pravěkými počítačovými hrami typu Worms. Večer se bude konat první večeře slíbená od Luo Ganga a kluci vybrali opět hot-pot. Celkové dojmy z turnaje jsou jen ty nejlepší, moc jsme si to užili. Teď nás čekají zasloužené tři volné dny odpočinku, protože se dohrává Velký cyklus, který jsme promeškali. Pokračování zápisků z Pekingu bude příští neděli.
Vyrazili jsme v pátek brzy ráno. Vstávání v 6 hodin bylo opravdu krušné. Naštěstí cesta na nádraží byla rychlejší než posledně, protože Baolong minule nevěděl, že na nádraží už vede metro. Ono, kdo se v tom má orientovat, když já z před čtyř let pamatuji 7-8 linek a nyní jich je dvojnásobek. Dostat se do Xianu rychlovlakem není tak jednoduché, protože přímé koleje přes Tiayuan to neumožňují. Takže uhne až v Zhengzhou do hor směrem na Luoyang a Xian, takže cesta už neubíhá pak tak rychle. Cestou tam jsme chytli vlak, který vymetal opravdu každou díru, takže se cesta protáhla skoro až na šest hodin. Z Xianu nás potom organizátoři odvezli na hrací místo, kterým byl golfový resort ve starém stylu, pod horama s posvátnou horou Huashan u městečka Huxian. Mimochodem výhled na ně jsme měli nádherný přímo z hracího sálu. Na místo brzy dorazil přímo ze Srbska i Dušan a večer se zpožděním z Japonska Martin Stiassny a Li Ting. Nás dostala hlavně cena pro vítěze, která byla 60 000 yuanů (asi 7800 euro) a polovina pro druhého. Finanční ceny byly až do osmého místa. Fan Hui, který z Xianu pochází, byl také pozván, ale nemohl hrát, takže říkal, že by radši měl evropský obličej... Nepotěšila nás pouze hodina bez byoyomi jako hrací čas. Nakonec dorazilo 46 hráčů a zúčastnil se i Liang. Během tří dní bylo naplánováno devět kol.
První kolo bylo losované náhodně a hned z toho byla vtipná historka. Palko dostal mistra městečka Huxian, který si však myslel, že hraje s 1-danem amatérským, takže hrál hodně měkce a hrozně se divil, jak rychle se mu pozice rozpadla... Ve druhém kole jsem ho dostal já, ale to byl už přece jen obezřetnější a vyhrál jsem jen o komi, ale i tak se z těchto dvou proher už do konce turnaje nevzpamatoval... Do prvního kola jsme jen já s Písou dostali solidní soupeře a oba dva jsme prohráli, ale začal se nám pak dařit ponorkový útok ze zadní pozice, přestože jsme se potkali ve čtvrtém kole. Dušan ten přece jen nebyl po jetlagu ve své kůži. Andrij, Palko a Ali hned od začátku suverénně kráčeli za hlavními cenami a po prvních dvou dnech jsem na tom byl dobře i já, protože jsem skóroval pět výher v řadě. Ali s Palkem si proto zahráli pomyslné finále v šestém kole. Ani já jsem pak nevyzrál na neporaženého Palka, který si i přes zaváhání s Andrijem v posledním kole došel pro vítězství v turnaji. Z čínských hráčů z nás udělal paseku jen Ma Qingchuan, dědeček z Lanzhou, který mě dorazil v osmém kole a v posledním kole si vyšlápl i na Aliho, který předchozí kolo vydřel půlbodovou výhru nad Thajcem . I přesto však skončil na druhém místě. Třetí skončil místní Wang Yizhe, který prohrál jen s prvníma dvěma. Andrij sice zaváhal s Thajcem, ale díky výhrám nad Písou a Palkem se vyšplhal na čtvrté místo (kolem 1000 euro). Na paté místo se dostal favorit Ke Yang a na šesté již zmíněný Ma Qingchuan. Písa dokonal ponorkový útok výhrou nad Dušanem a protlačil se na poslední místo mezi cenami (250 euro). Já jsem naopak musel vybojovat půlbodovou výhru nad Liu Xiaochenem, kterému se vůbec nedařilo, ale i přesto jsem skončil až 11. Dušan nakonec skončil na 16. místě. Také jsme samozřejmě vybrali prvních pět trofejí za nejlepší nečínské hráče. Tu šestou získal jedenáctiletý Chang Fu-kang, který skončil hned za mnou. (Mimochodem, nedávno skončil na čtvrtém místě ve své domovské zemi na mistrovství světa juniorů.) Sedmnáctiletý Thajec Jamkachornkiat, který zle zapaloval Evropanům, poslední den prohrál všechny partie, takže se nakonec propadl z nejvyšších pozic na 15. místo. Po vyhlášení výsledků a slavnostní večeři se konala i s ostatními oslava ve znamení vína u Písy a Palka na pokoji. Všechny výsledky jsou podrobně rozepsány na Senseis a v komentářích z minulého článku i nějaké fotky.
V úterý jsme měli výlet na terakotovou armádu, kde jsme se hodně bavili obchodníky se suvenýry a smlouváním cen, na což asi nebude v dobrém vzpomínat Palko. Ali nebyl ve stavu na to, aby vyrazil s námi, takže dorazil až na večerní match s místními hráči. Každý kdo vyhrál obdržel knížku s partiemi Gu Liho. Palko a Ali, kteří jako jediní měli z nás solidní soupeře, prohráli. Večer nás čekala večeře v místním hot-potu, kde jsme se opravdu hodně přejedli.
Ve středu dopoledne jsme si mohli přispat a někteří jsme si zahráli s hráči, co dorazili z městečka Huxian. Odpoledne jsme navštívili dva místní chrámy, jeden buddhistický, kde jsme se mohli pomodlit přes Buddhou a jeden taoistický. Večer opět další přejídačka v místní restauraci.
Teď jsme v rychlovlaku na cestě do Pekingu. Tentokrát to přece jen frčí díky pouze dvěma zastávkám. Bavíme se s Palkem a Písou různými pravěkými počítačovými hrami typu Worms. Večer se bude konat první večeře slíbená od Luo Ganga a kluci vybrali opět hot-pot. Celkové dojmy z turnaje jsou jen ty nejlepší, moc jsme si to užili. Teď nás čekají zasloužené tři volné dny odpočinku, protože se dohrává Velký cyklus, který jsme promeškali. Pokračování zápisků z Pekingu bude příští neděli.
Nějaké fotky z přejídaček by nebyly? My kulináři bychom to jistě ocenili. ;)
OdpovědětVymazatZnamená příští neděli tuto neděli, nebo, jak to chápu já, 16.? Narážím na to v různých jazycích a většinou to totiž chápu blbě, tak aspoň jestli v češtině to chápu správně.
OdpovědětVymazatPulcik: Nejake fotky mam, ale jidlo zrovna moc nefotim, ale casem budou. ;)
OdpovědětVymazatanynonym: Ano, 16., prejdeme zase na standartni nedeli. A byl bych radsi, kdyby se anonymove podepisovali, jako to udelala treba Vlada. ;)