Do vesničky velké asi jako Brno jsme se vypravili vlakem. A nebyl to ledajaký vlak. Číňani totiž v posledních letech mocně budují vysokorychlostní železniční síť po celé zemi. A tak ve čtvrtek výprava ve složení Lukan, Písa, Andrij, Baolong jako kouč a Liang jako teamleader nasedla na pekingském západním nádraží do rychlovlaku CRH ve směru Wuhan. Když se chytne spoj, který jede přes celou Čínu až do Guangzhou a Shenzhenu, tak tento vlak zvládá vzdálenost 1200km Peking-Wuhan za 4 hodiny a 20 minut, přičemž zastaví pouze dvakrát a to ve dvou čtyřmilionových městečkách Shijiazhuang a Zhengzhou. Ve Wuhanu nás čekal hlavní organizátor s mikrobusem, kterým nás převezl do asi hodinu vzdáleného Huanggang.
V Číně se každý rok koná pět národních amatérských turnajů, přičemž tento je z nich nejslavnější a putuje po celé zemi. Loni byl například ve městě Dalian. Akce se parametry podobala turnajům typu mistrovství světa amatérů. Luxusní hotel a hrací místo a plný servis. Turnaje hraného na devět kol se zúčastnilo 102 hráčů, přičemž by měli být držitelé třídy 5-dan (v Evropě asi 4 až 7-dan) a mít 17 let a víc. Tento turnaj však má unikát, že se ho mohou zúčastnit ženské profesionálky, kterých dorazilo deset a nejslavnější z nich byla jasně Song Ronghui 5-pro. Společně s nimi však polovinu startovního pole tvořily 7-danové (národní mistr) a 6-danové (mistr provincie / top 10 na národním turnaji), takže Liang deklaroval už před turnajem, že pět výher někoho z nás by bylo velkým úspěchem, ale nakonec se ukázaly jako dosažitelné. Časový limit byl obvyklý na čínských turnajích - 75 minut bez byoyomi. Na turnaj dorazilo i pár dalších studentů naší školy z vyšších skupin.
První kolo bylo losované úplně náhodně. Písa dostal 7-dana jménem Li Tiangan (doufám, že to píšu správně) a prohrál velice čestně o pět bodů. Andrij naopak dostal hráče, který zde mohl být jedním z nejslabších a zvítězil pohodlně o 20. Já dostal tak asi rovnocenného soupeře, který mě však evidentně podcenil, a tak jsem cestu k výhře zase tak obtížnou neměl. Nezačali jsme špatně, ale Písu rozhodila prohra ve druhém kole, kde udělal hrubku již zahájení. Na mě s Andrijem nenechali silní soupeři dlouho čekat. Já se už ve druhém kole utkal s Wang Chenem, jemuž jsem dlouho vzdoroval, ale nakonec se takové síle, proti které je Fan Hui kašpárek, ubránit nedalo. Moc jsem si ale partii užil a snad jsem mu to nedal zadarmo. Andrij byl úspěšný i na podruhé, a tak byl odměněn partiemi s panem Sun Yiguo (starý 7-dan, u kterého byli kluci na karaoke) a profičkou Pan Yang. Po těchto dvou prohrách však opět dvakrát zabodoval, takže jako jediný z nás držel po šesti kolech hodně solidní skóre 4:2. U mě však tou dobou nastal negativní zlom a po prohrané partii několika přehlédnutími jsem upadl do trápení. Naopak Písu nakopla výhra nad starou profičkou, která byla mým koučem na relay-go. Do posledního kola jsme však všichni nastupovali se slušným skóre 4:4, za kterého jsme mohli dostat soupeře téměř jakékoliv síly. Andrij dostal silného 6-dana, který neměl dobrý turnaj, ale přesto si s ním snadno poradil. Já jsem dostal rovnocenného soupeře, se kterým jsem dobře začal, ale pak jsem nezvládl centrální boj a přestože se mi v koncovce i díky soupeřovi časové tísni (na konci měl 4 sekundy) podařilo hodně stáhnout, přesto jsem prohrál o půl bodu. Naštěstí nás zachránil Písa, který vydřel výhru o 2,5 bodu nad solidním soupeřem a zaznamenal tak hodně solidní výsledek.
Zvláštní bylo zahájení i vyhlášení turnaje, které se konalo venku za zvuku ohňostroje, které mají Číňani zřejmě hodně rádi. Nejdřív se vyhlašovaly různé vedlejší kategorie. Nejlepší ženou se stala podle očekávání Song Ronghui se třemi prohrami, což se kromě ní podařilo už pouze dalším dvěma. Vítězem v kategorii 40-60 let se stal podle očekávání Sun Yiguo a v kategorii nad 60 let jeden starý 6-dan, kterého porazil Andrij v 6. kole. Nejlepším týmem se stal Shanghai 1 (Wang Chen, Hu Yuqing, Sui Zexiang). Po devíti kolech zůstali pouze dva hráči s jednou prohrou. O jeden sos byl nakonec úspěšnější Chan Buo 6-dan (hádejte díky komu...), který si tak odvezl první cenu 100 000 yuanů a titul 7-dan. S druhým místem a 30 000 yuany se tak musel spokojit Wang Chen, přestože vítěze porazil. Třetí skončil Písův soupeř z prvního kola Li Tiangan, čtvrtý Ma Tianfeng (vítěž velkého cyklu) a pátý Bai Baoxiang. Finanční ceny obdrželo prvních dvacet v pořadí. Písa se umístil na 40. místě a já s Andrijem jsme se podělili o 55.
Volný čas jsme obvykle trávili na pokoji za zvuku hudby. Písa si našel kamarádku Zhang Peipei 1-pro, která zde uměla určitě nejlépe anglicky. Hráli spolu hru Heartstone. Jinak zde nebylo úplně málo anglicky mluvících, především lidi ze Shanghaie, co byli na kongresu, uměli. Občas jsme si taky vyšli ven, protože kousek od hotelu nám tekla jedna z nejdelších řek na světě jménem Yang Tze (Dlouhá řeka) a vedle ní byl pěkný park.
Na cestu zpátky jsme chytli bohužel pomalejší vlak, který vymetá všechny ty milionové díry, takže má jet o hodinu déle. Půlku cesty už máme v době psaní článku za sebou. Shodli jsme se, že už nás docela ten stereotyp turnaje nudil a těšíme se zpátky do Pekingu do školy. Snad už v našem bytě zprovoznili ten ucpaný záchod, ze kterého prý Eric s Palkem splodili ve škole dost komickou historku. Mimochodem Palko, Eric i Ali prý všichni sestoupili ze svých lig, tak snad se do zítra dopoledne dokážou vrátit. My možná budeme mít ještě volno a od odpoledne se zase zapojíme do tréninku.
V Číně se každý rok koná pět národních amatérských turnajů, přičemž tento je z nich nejslavnější a putuje po celé zemi. Loni byl například ve městě Dalian. Akce se parametry podobala turnajům typu mistrovství světa amatérů. Luxusní hotel a hrací místo a plný servis. Turnaje hraného na devět kol se zúčastnilo 102 hráčů, přičemž by měli být držitelé třídy 5-dan (v Evropě asi 4 až 7-dan) a mít 17 let a víc. Tento turnaj však má unikát, že se ho mohou zúčastnit ženské profesionálky, kterých dorazilo deset a nejslavnější z nich byla jasně Song Ronghui 5-pro. Společně s nimi však polovinu startovního pole tvořily 7-danové (národní mistr) a 6-danové (mistr provincie / top 10 na národním turnaji), takže Liang deklaroval už před turnajem, že pět výher někoho z nás by bylo velkým úspěchem, ale nakonec se ukázaly jako dosažitelné. Časový limit byl obvyklý na čínských turnajích - 75 minut bez byoyomi. Na turnaj dorazilo i pár dalších studentů naší školy z vyšších skupin.
První kolo bylo losované úplně náhodně. Písa dostal 7-dana jménem Li Tiangan (doufám, že to píšu správně) a prohrál velice čestně o pět bodů. Andrij naopak dostal hráče, který zde mohl být jedním z nejslabších a zvítězil pohodlně o 20. Já dostal tak asi rovnocenného soupeře, který mě však evidentně podcenil, a tak jsem cestu k výhře zase tak obtížnou neměl. Nezačali jsme špatně, ale Písu rozhodila prohra ve druhém kole, kde udělal hrubku již zahájení. Na mě s Andrijem nenechali silní soupeři dlouho čekat. Já se už ve druhém kole utkal s Wang Chenem, jemuž jsem dlouho vzdoroval, ale nakonec se takové síle, proti které je Fan Hui kašpárek, ubránit nedalo. Moc jsem si ale partii užil a snad jsem mu to nedal zadarmo. Andrij byl úspěšný i na podruhé, a tak byl odměněn partiemi s panem Sun Yiguo (starý 7-dan, u kterého byli kluci na karaoke) a profičkou Pan Yang. Po těchto dvou prohrách však opět dvakrát zabodoval, takže jako jediný z nás držel po šesti kolech hodně solidní skóre 4:2. U mě však tou dobou nastal negativní zlom a po prohrané partii několika přehlédnutími jsem upadl do trápení. Naopak Písu nakopla výhra nad starou profičkou, která byla mým koučem na relay-go. Do posledního kola jsme však všichni nastupovali se slušným skóre 4:4, za kterého jsme mohli dostat soupeře téměř jakékoliv síly. Andrij dostal silného 6-dana, který neměl dobrý turnaj, ale přesto si s ním snadno poradil. Já jsem dostal rovnocenného soupeře, se kterým jsem dobře začal, ale pak jsem nezvládl centrální boj a přestože se mi v koncovce i díky soupeřovi časové tísni (na konci měl 4 sekundy) podařilo hodně stáhnout, přesto jsem prohrál o půl bodu. Naštěstí nás zachránil Písa, který vydřel výhru o 2,5 bodu nad solidním soupeřem a zaznamenal tak hodně solidní výsledek.
Zvláštní bylo zahájení i vyhlášení turnaje, které se konalo venku za zvuku ohňostroje, které mají Číňani zřejmě hodně rádi. Nejdřív se vyhlašovaly různé vedlejší kategorie. Nejlepší ženou se stala podle očekávání Song Ronghui se třemi prohrami, což se kromě ní podařilo už pouze dalším dvěma. Vítězem v kategorii 40-60 let se stal podle očekávání Sun Yiguo a v kategorii nad 60 let jeden starý 6-dan, kterého porazil Andrij v 6. kole. Nejlepším týmem se stal Shanghai 1 (Wang Chen, Hu Yuqing, Sui Zexiang). Po devíti kolech zůstali pouze dva hráči s jednou prohrou. O jeden sos byl nakonec úspěšnější Chan Buo 6-dan (hádejte díky komu...), který si tak odvezl první cenu 100 000 yuanů a titul 7-dan. S druhým místem a 30 000 yuany se tak musel spokojit Wang Chen, přestože vítěze porazil. Třetí skončil Písův soupeř z prvního kola Li Tiangan, čtvrtý Ma Tianfeng (vítěž velkého cyklu) a pátý Bai Baoxiang. Finanční ceny obdrželo prvních dvacet v pořadí. Písa se umístil na 40. místě a já s Andrijem jsme se podělili o 55.
Volný čas jsme obvykle trávili na pokoji za zvuku hudby. Písa si našel kamarádku Zhang Peipei 1-pro, která zde uměla určitě nejlépe anglicky. Hráli spolu hru Heartstone. Jinak zde nebylo úplně málo anglicky mluvících, především lidi ze Shanghaie, co byli na kongresu, uměli. Občas jsme si taky vyšli ven, protože kousek od hotelu nám tekla jedna z nejdelších řek na světě jménem Yang Tze (Dlouhá řeka) a vedle ní byl pěkný park.
Na cestu zpátky jsme chytli bohužel pomalejší vlak, který vymetá všechny ty milionové díry, takže má jet o hodinu déle. Půlku cesty už máme v době psaní článku za sebou. Shodli jsme se, že už nás docela ten stereotyp turnaje nudil a těšíme se zpátky do Pekingu do školy. Snad už v našem bytě zprovoznili ten ucpaný záchod, ze kterého prý Eric s Palkem splodili ve škole dost komickou historku. Mimochodem Palko, Eric i Ali prý všichni sestoupili ze svých lig, tak snad se do zítra dopoledne dokážou vrátit. My možná budeme mít ještě volno a od odpoledne se zase zapojíme do tréninku.
Už jsem se obával, že Písa zase spadne do školky s 1:3, ale naštěstí to ještě vytáhl
OdpovědětVymazat